Vánoce se slaví po celém světě, a to i tam, kde nemá křesťanství silnou tradici.
Oslava, tradice a zvyky se ovšem u různých národů a kultur dost často liší s ohledem na jejich historii a víru obyvatelstva.
Západní Evropa a Severní Amerika
I zde jsou rozdávány dárky, nicméně až 25.prosince ráno (v USA jsou dokonce celé Vánoce slaveny v tento jediný den). Hlavní postavou Vánoc je v anglosaských zemích starší mužská postava jménem Santa Claus (ve Velké Británii, Austrálii a jinde též nazývaný Father Christmas, tj. Otec Vánoc), který vozí dárky na saních. V některých jiných zemích nosí dárky vánoční skřítci.
Pravoslavné Vánoce
Vánoce se začínají slavit až 6. a 7. ledna na svátek Zjevení Páně čili Epifanie. V historii byly Vánoce spojeny s velkým množstvím tradic, které upadly z velké části do zapomnění po oficiálním zákazu Vánoc v Sovětském svazu v roce 1918.
V současném Rusku jsou tak oslavy spojeny spíše s Novým rokem s jolkou. Ústřední nepravoslavnou (pohádkovou) postavou je Děda Mráz.
Dánsko
Lidé v Dánsku si o Vánocích zdobí dům postavičkami skřítků, kterým se říká nisser. Jsou různě velcí, mají špičatou čepičku a jsou oblečeni do dánských národních barev (červené a bílé).
Tito skřítci nadělují večer 24.prosince dárky. Ty drobnější dárečky včetně sladkostí se zavěšují přímo na vánoční stromek. Večer se rodina sejde u slavnostní večeře, na které nesmí chybět husa, kachna, popřípadě vepřová pečeně s červeným zelím jako hlavní chod, a dále pak opepřená treska s ředkvičkou, pivní chléb, teplá šunka, hnědé koláčky nebo horká rýže zalitá studeným mlékem. Speciální dezertem je rýžový nákyp se zapečenou mandlí, jejíž nálezce dostane zvláštní dárek.
Na Štědrý den lidé často chodí zapálit svíčku na hřbitov a v některých oblastech panuje také zvyk vítání „vánočního posla“, který zaklepe na dveře a každému dá vtipný dáreček charakterizující obdarovanou osobu.
Švédsko
Zde je prvním vánočním svátkem 13. prosinec – Den sv. Lucie. Oslava se podobá českému Mukuláši – mladí lidé se v převlečení za anděly na hlavě ozdobení korunou s hořícími svíčkami vydávají nadělovat dětem cukroví.
Typickou vánoční ozdobou je slaměná postavička kozla, ať už je v nadživotní velikosti nebo k zavěšení na stromeček, která se později na Tři krále hází do ohně.
Hlavním chodem sváteční večeře je sušená treska s bílou omáčkou, dalším tradičním pokrmem je Vörtbröt- kořeněný chléb s hřebíčky a zázvorem. Jako vánoční specialita se podávají i vařené fazole se slaminou a cibulí nebo malé klobásky, kterým se říká Julkorv.
Dárky naděluje po večeři přihrblý dědeček Jultomten (Vánoční muž) za pomoci skřítků Julnissarů. Je zvykem na dárky místo jména obdarovaného napsat krátký verš charakterizující danou osobu, která se má podle toho o svůj dárek sama přihlásit.
Polsko
V této zemi začínají Vánoce 24.prosince v okamžiku, kdy se na nebi objeví první hvězda. Dárky přináší dětem Mikuláš o Štědrém večeru (svátek sv. Mikuláše v Polsku samostatně nemají).
Místo vánočních stromečků jsou v Polsku oblíbenější jesličky, v jejichž pozadí se místo betlémské krajiny zobrazují polská města a historické stavby. Sváteční stůl nebo i podlaha se zdobí trochou slámy, která má připomínat, že se Ježíšek narodil ve chlévě.
Zvykem je prostírat u štědrovečerní večeře jeden talíř s příborem navíc, pro případného hosta. Jedná se o aluzi na židovskou tradici vyhrazení místa u pesachového stolu proroku Eliáši.
Večeře se skládá z dvanácti chodů symbolizujících dvanáct měsíců v roce. Dříve se jako hlavní chod hlavně jedly ryby, ale v poslední době se čím dál více prosazuje krocan. Před tím se obvykle podává boršč nebo zelí s houbami. Tradiční polskou vánoční pochoutkou jsou makůvky – rohlíky máčené ve sladkém mléce a obalované v máku. Na Boží hod se pak peče dlouhá klobása smotaná do kruhů, jejíž délka dosahuje až metr.
Itálie
Rovněž v Itálii jsou symbolem jesličky namísto vánočního stromečku. Jedny mívají rodiny doma, další v životních velikostech bývají v kostelech i na náměstích.
Rodinné betlémy se obvykle dědí z generace na generaci. Dárky se nadělují 24. prosince večer, nebo druhý den ráno, a leží vedle jesliček (pouze výjimečně pod stromečkem).
Po snídani jde celá rodina do kostela. Potom následuje bohatý oběd často se táhnoucí i několik hodin. Na italské vánoční hostině nesmí chybět panettone, typická vánoční bábovka s hrozinkami a kandovanou citrusovou kůrou. Hlavním jídlem bývá jehněčí s rozmarýnovými bramborami a artyčoky. Oblíbený je také úhoř a kaštanové pyré se šlehačkou.
V Itálii se slaví ještě 6. ledna svátek Epifanie. Čarodějnice Befena sestoupí komínem do domů, kde zanechá dětem dárky. Její velká loutka se pak na znamení konce svátků zapálí.
Řecko
V Řecku se dříve, především v přímořských oblastech, zdobily lodě a vánoční stromeček tam začal pronikat teprve před několika desetiletími.
Mezi vánoční tradice patří například žehnání domů svěcenou vodou proti zlým skřítkům nebo dětské průvody. Děti chodí 24. prosince koledovat s triangly a bubínky k jejich známým a sousedům. 25. prosince se zpravidla koná jedna z nejbohatších řeckých hostin v roce. Podává se krůta s kaštanovou nádivkou, mleté maso a piniové oříšky, někdy se peče sele, jehně nebo ryby.
Dárky nosí Mikuláš až na přelomu roku. Podle pověsti zachraňoval potápějící se lodě, a tak mu z vousů crčí slaná voda.
Text této stránky byl inspirován Wikipedií, odkud také pocházejí zásadní informace.