Vánoce, nejkrásnější svátky roku, každý pojímá trochu jinak. V dnešním moderním světě je často vidíme jinak než naši předci a velmi často také zapomínáme na tradice a zvyky, které se s nimi pojí, a když už je známe, mnohdy nevíme, jaký mají skutečný význam.
Pojďme si alespoň stručně některé vánoční tradice a zvyky přiblížit.
Vánoční stromek
Vánoce bez ozdobeného stromku si snad ani neumíme představit. Přitom u nás nemá dlouhou tradici. Poprvé byl postaven v roce 1812. Postavil ho ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku. Mezi lidi se však tento zvyk dostával velmi pomalu. Ještě ve 40. letech 19. století ho měli jen bohatí lidé.
Vánoční cukroví
I když už ubývá domácností, ve kterých se peče domácí vánoční pečivo, u většiny se objevuje alespoň kupované. Původní cukroví tvořily jen měsíčky a kolečka s medem, které symbolizovaly bohyni Měsíce a boha Slunce. Šlo o obřadní pečivo mající souvislost se zimním slunovratem.
Koledy
Koledy k Vánocům prostě patří. Jejich jádrem je novina o narození Spasitele. Mohou být laděné jako lidové písně, ale i jako chrámové zpívané balady. Původě šlo o písně oslavující zimní slunovrat, až později se zaměřily na témata Ježíše, pouť tří králů, koledníky atd.
Adventní věnec
Jde o věnec, který je různě zdobený chvojím, šiškami, mašličkami atd. Jeho dominantou jsou čtyři svíčky. První se zapaluje čtyři neděle před Vánocemi a postupně každou neděli jedna hořící svíčka přibývá. Poslední adventní neděli hoří všechny svíčky.
Barborky
Tento zvyk je určen svobodným děvčatům. Ty na sv. Barboru (4.12.) trhají větvičky třešně a dávají je do vázy. Pokud větvičky do Štědrého dne rozkvetou, znamená to, že se do roka vdají.
Házení střevíčku
I tento zvyk je určen pro svobodná děvčata a souvisí s vdavkami. Dívky házejí střevíčkem za hlavu: Směřuje-li bota špičkou ke dveřím, znamená to, že se provdají. V opačném případě zůstanou ještě minimálně rok doma.
Lití olova
Zábavou, spíše v dřívějších dobách než dnes, bylo lití olova. Tento zvyk probíhá tak, že se nad plamenem roztaví olovo, a to se poté najednou vylije do vody. Vznikají různé tvary a podle toho, co připomínají, se usuzuje, co koho čeká.
Zlaté prasátko
Zlaté prasátko je slibované nedočkavým dětem za jejich celodenní půst. Štědrodenní půst je velmi starou tradicí, která dnes není úplně objasněná. Lidé dříve tento půst brali velmi vážně.
Krájení jablka
Rozkrajování jablk přichází na řadu po štědrovečerní večeři. Rozkrajují se kolmo na stopku. Podle toho, co je uvnitř, se dá leccos předpovědět. Krásná hvězdička znamená zdraví a štěstí. Je-li jádřinec ve tvaru křížku věstí to něčí smrt. Pokud je jablko uvnitř červivé, čeká dotyčného nemoc.
Vstávání od štědrovečerní večere
Zasedne-li rodina k štědrovečerní večeři, nesmí už od ní nikdo vstávat, dokud všichni nedojedí. Vstane-li někdo, čeká ho v následujícím roce nemoc, nebo dokonce smrt.
Šupiny z kapra
Šupiny z kapra patří při štědrovečerní večeři pod talíř. Tradice říká, že ten, kdo má šupinu pod talířem, bude mít po celý následující rok dost peněz.
Vyjmenovali jsme si některé tradice. Je jich však mnohem více a v každé domácnosti se dodržují jiné. Některé jsou už zapomenuté. U mnohých nevíme, co znamenají. A jaké vánoční tradice a zvyky dodržujete vy?